Jak psát seminární práci

Struktura práce

  1. Titulní strana (obsahuje název předmětu, rok, nadpis (název práce), jméno, příjmení, třídu a obor)
  2. Obsah (pokud použijete šablonu a využijete k formátování nadpisů Nadpisy 1, Nadpisy 2,… stačí na závěr aktualizovat obsah návod)
  3. Vlastní práce

    • Úvod – slouží pro objasnění a zdůvodnění výběru daného tématu. Čtenáře má uvést do problematiky a blíže popsat předmět referátu. Součástí úvodu mohou být (pro účely referátu ale nemusí) i základní teze, které chcete v práci potvrdit nebo vyvrátit – je potřeba na ně v závěru práce odpovědět.
    • Hlavní textová část – hlavní část práce je členěná do kapitol pomocí Nadpisů, veškeré převzaté myšlenky je potřeba citovat!
    • Závěr – shrnuje to, jak jste tématu porozuměli. Hodnotíte zde, jak jste téma pochopili, co vám to přineslo nového a případně shrnutí tezí, které jste uvedli v úvodu (teze jsou dobrovolné).

  4. Použitá literatura – obsahuje seznam použité literatury, musí splňovat citační styl ČSN ISO 690 viz kapitola Jak citovat

          Doporučení: v práci využijte jak tištěné tak elektronické zdroje. Doporučený počet zdrojů je alespoň 5.  

Šablona a formátování práce

K usnadnění vypracování seminární práce doporučujeme využít školní šablonu. V šabloně jsou nadefinované všechny kapitoly, je nastaveno formátování práce a další povinné věci. 

Pokud nevyužijete školní šablonu je nutné myslet na výše zmíněnou strukturu práce a nastavit formátování takto:

  • Práce je na bílém podkladu formátu A4
  • Formátování textu musí být jednotné ve všech kapitolách
  • Okraje stránky jsou na 2,5 cm nahoře i dole, 3 cm vlevo a 2 cm vpravo
  • V práci nepoužívejte více jak 2 druhý fontů (druhů písma) – doporučujeme: Times New Roman nebo Arial
  • Řádkování nastavte na 1,5
  • Text zarovnejte do bloku
  • Text čleňte do odstavců, odstavce musí být od sebe odsazeny mezerou
  • Stránky číslujte v zápatí dole uprostřed, záhlaví nechte prázdné
  • Název kapitoly je na novém řádku, vždy s velkým písmenem a bez tečky na konci
  • Pro číslování kapitol použijte desetinné číslování:
    • 1 Název kapitoly
    • 1.1 Název podkapitoly
    •  atd.

Jak citovat

Zdrojem informací nemusí být jen text, ale i ústní sdělení, tedy rozhovor, video, obrázek, graf, tabulka… To všechno musíme označit jako citaci.

Škola používá citační styl ČSN ISO 690.

Doporučujeme používat citační manažer, který umí normu ISO 690:

Odkaz × Bibliografický záznam

Samo citování má dvě složky. Odkaz a bibliografický záznam. Odkaz je údaj v textu, který odkazuje na bibliografický záznam. Bibliografický záznam uvádíme v seznamu použité literatury, obvykle na konci práce. Je tedy jasné, že každý odkaz v textu musí mít svého parťáka v seznamu literatury. A naopak.

Pro vytváření odkazů můžeme podle ČSN ISO 690 použít jeden ze tří způsobů:

1. slovní odkazy v textu (tzv. harvardský systém, typicky Příjmení, rok vydání, číslo strany)

Odkaz na bibliografickou citaci

Pojem kultura vysvětluje Mráz (1987, s. 9) tak, že se …

… čím člověk v průběhu času obohatil stav daný přírodou. (Mráz, 1987, s. 9)

Bibliografický záznam (uváděná v kapitole Použitá literatura)

MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury pro 2. ročník SUPŠ, studijní obor užité umění. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství).

2. číselné odkazy v textu do seznamu literatury za prací

Odkaz na bibliografickou citaci

Pojem kultura vysvětluje Mráz (15, s. 9) tak, že se …

… čím člověk v průběhu času obohatil stav daný přírodou. (15, s. 9)

Bibliografický záznam (uváděná v kapitole Použitá literatura)

Bibliografické citace jsou uspořádány dle výskytu v dokumentu v číslovaném

seznamu.

(15) MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury pro 2. ročník SUPŠ, studijní obor užité umění. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství).

3. číselné odkazy na poznámky pod čarou

Odkaz na bibliografickou citaci

Pojem kultura vysvětluje Mráz 1 tak, že se …

…zahrnujeme vše, čím člověk v průběhu času obohatil stav daný přírodou. 1

Bibliografický záznam

Na jednotlivé dokumenty odkazujeme číslem poznámky a citace samotné uvádíme v poznámce pod čarou. Číslování poznámek může být buď průběžné v celém dokumentu, nebo může začínat na každé stránce od čísla 1.

1  MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury pro 2. ročník SUPŠ, studijní obor užité umění. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství).

Co je plagiátorství

Úmyslné vydávání cizího díla za vlastní. Nedůsledné citování použitých zdrojů, neuvedení citace.

Na plagiátorství není špatné, že použijeme jiné dílo, ale to, že použití díla nepřiznáme. Čerpat z různých zdrojů je naprosto v pořádku. Kdybychom se neopírali o to, co vzniklo dříve, neexistoval by pokrok. Vždycky ale musíme správně odkázat na původní zdroj. To znamená tak, abychom jednoznačně poznali, o jaké dílo jde, a mohli jej znovu najít. A protože v akademických textech kombinujeme vlastní myšlenky s myšlenkami jiných, musíme jasně oddělit vlastní od převzatého.

Tři body proti plagiátorství
1. Odlišit převzaté myšlenky od vlastních
2. Odkázat na původní zdroj
3. Označit původní zdroj tak, aby se dal dohledat

Jak může vypadat plagiátorství

1. Doslovné plagiátorství – Zkopírovat celý cizí text nebo jeho část bez uvedení zdroje a tvářit se, že jde o naši vlastní práci, je nejzávažnější forma plagiátu.

2. Mozaikové plagiátorství – To vzniká tak, že sestavíme krátké úseky textu z různých zdrojů
a neuvedeme odkaz u každé převzaté části.

3. Parafráze či překlad bez uvedení zdroje – Původní myšlenka je to, co se počítá. I když ji popíšeme vlastními
slovy, tedy parafrázujeme, nebo přeložíme z jiného jazyka, není
naše, a proto na ni musíme odkázat.

4. Autoplagiátorství – Když znovu použijeme vlastní práci, kterou jsme už publikovali
nebo ji odevzdali v rámci jiného předmětu, a neodkážeme na ni, jde
o autoplagiátorství.

5. Nesprávné citování a odkazování na zdroje – Plagiátorství se můžeme dopustit i neúmyslně. Třeba když
zapomeneme přidat odkaz na zdroj nebo nám vypadnou
uvozovky, takže nelze poznat, co je převzato a co jsou originální
myšlenky autora.

Jak je to s Wikipedií 

Doporučujeme nepoužívat zdroje typu Wikipedia (neověřené, nerecenzované, mnoho autorů apod.)!!!